Od 7. února probíhají na Haiti demonstrace, které mají z velké části násilný charakter. Demonstranti blokují ulice a přístupy do měst, zapalují pneumatiky, ničí auta, rabují obchody a hází kameny po bezpečnostních silách. V ulicích bylo zabito nejméně osm lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Co to všechno znamená?

Haiti Le Nouvelliste11Haiťané mají horkou krev a demonstrování v ulicích patří k jejich dlouhodobému koloritu. Spouštěčem těchto událostí bývají různá výročí a národní svátky. Poskytují záminku a prostor pro seriózní protestní shromáždění, nekontrolované uvolnění frustrace tisíců lidí, kteří nemají co ztratit, ale také pro řádění ozbrojených gangů.

Lidé v ulicích požadují zlepšení životních podmínek, tresty pro veřejné osoby zapletené do korupce a změnu vlády. Zosobněním problémů je prezident Jovenel Moïse. Demonstranti požadují jeho rezignaci. Neprotestují jen lidé bez práce, ale také studenti a inteligence.

Dá se říct, že od nepokojů z dubna 2008 (za vlády prezidenta Prévala), kdy lidé vyšli do ulic kvůli zvýšeným cenám potravin, neměly protesty takovou sílu. První nová velká vlna násilí přišla v červenci 2018. Rozbuškou bylo prohlášení vlády o zdražení paliv (o cca 50 %) v důsledku omezení dotací Mezinárodního měnového fondu. Hořela auta a supermarkety. Pro uklidnění situace rezignoval na svůj post premiér Jack Guy Lafontant.

Druhá eskalace následovala v listopadu 2018, kdy obyvatele vyhnaly do ulic zprávy o kauze PetroCaribe. Podle médií došlo ke zneužití dvou miliard dolarů z rozvojového programu na infrastrukturní projekty financovaného Venezuelou. Přestože kauza spadala především do předchozích vládních období, už tehdy požadovali demonstranti odstoupení současného prezidenta Jovenela Moïseho. Jedenáct osob zemřelo při samotných protestech a dalších šedesát lidí přišlo o život při válkách gangů.

Třetí a stále trvající vlna protestů začala v den druhého výročí inaugurace (jmenován 7. 2. 2017) současného prezidenta. Je viněn z korupce, z toho, že stát řídí neefektivním způsobem a nemá žádný plán pro zlepšení situace. Prezident nátlaku odolává.

Haiti Le Nouvelliste15Nedostatečně početná a často slabě motivovaná policie se snaží chránit banky, vládní úřady a důležitá zařízení, bránit rabování a mírnit největší incidenty. V tuto chvíli již téměř deset dní trvající demonstrace způsobují celkovou paralýzu země. Blokovány jsou klíčové komunikace. V zemi hrozí nedostatek paliv, vody a potravin.

Během volební kampaně sliboval Moïse "jídlo na každém talíři a peníze v každé kapse". Hlavní příčinou nepokojů je ale skutečné zvýšení chudoby drtivé většiny obyvatel, které je způsobeno především vysokou a nekončící inflací. Během naší podzimní mise na Haiti vystoupal kurz haitského gourdu k americkému dolaru ze 70 na 73 HTG/1USD. Dnes je to 86 gourdů za dolar. Před dvěma lety byl kurz poloviční. Andre Michel, jeden z hlavních vůdců opozice řekl: "vyzýváme policii, aby zatkla Jovenela Moïseho, protože představuje nebezpečí a ohrožení života každého Haiťana. Nemá už žádnou legitimitu: země zůstane zablokovaná, dokud prezident neodstoupí."

Co je příčinou pádu měny v zemi, která nemá rozvinuté hospodářství a jedním z klíčových příjmů je pro ni mezinárodní rozvojová pomoc je předmětem spekulací. Velkou měrou se na něm zřejmě podílí všudypřítomná korupce a neefektivní fungování státní správy na všech úrovních. Ty požírají velkou část veřejného rozpočtu země.

Zástupci OSN, EU, USA, Francie, Brazílie a dalších zemí, které mají obchodní a politické vazby s Haiti vyzvali znepřátelené strany k dialogu. Haitská vláda však nenabídla prakticky žádnou odezvu na požadavky demonstrantů. Opoziční skupiny zase nedokázaly nalézt žádné konkrétní řešení krize, kromě výzev k demisi. Stojí za připomenutí, že přestože všechny volby na Haiti provázejí incidenty a podezření z manipulací, současná vláda vzešla z demokratických voleb.

Protesty na Haiti v kontextu přírodních a sociálních katastrof

Haiti Le Nouvelliste20Obyvatelé Haiti jsou zklamaní z desetiletí neúspěšného vedení země, do očí bijící korupce a zhoršující se úrovně života. V roce 1986 se země zbavila téměř třicetileté diktatury klanu Duvalierů. V roce 1990 přišly první svobodné volby, z nichž vzešel prezident J. B. Aristide. Ten byl po několika měsících svržen armádou, která již mnohokrát v historii silou zasáhla do dějin země. S podporou USA se Aristide vrátil na Haiti a zrušil armádu v roce 1995. Armáda byla sice oficiálně obnovena v roce 2017 právě prezidentem Jovenelem Moïsem, prakticky ale nefunguje.

Současná vláda má k dispozici pouze policejní ozbrojené složky. Vláda nemá úplnou kontrolu nad hlavním městem, ani nad celou zemí. V třímilionové aglomeraci hlavního města Port-au-Prince jsou rozsáhlé no-go zóny. Slumy a tržnice s desítkami tisíc obyvatel jsou kontrolovány gangy. Obdobná situace je i v dalších městech, která se dají v dobách nepokojů snadno odříznout zablokováním přístupových silnic. Policie nemá sílu kontrolovat zločin zejména po stažení jednotek OSN MINUSTAH v říjnu 2017.

Haiti je stále zatíženo důsledky nedávných přírodních katastrof. Zemětřesení v roce 2010 a hurikán Matthew v roce 2016 způsobily značné poškození infrastruktury. Především v Port-au-Prince a na jihu země. Byly zničeny statisíce domů a desetitisíce lidí stále žijí v stanech. Země s velmi mladou populací je závislá na zahraniční rozvojové pomoci a remitenci (zasílání peněz od emigrantů).

Jaký bude další osud haitského národa rozhodnou možná následující dny. Křehká demokracie je v rukou místních politických elit a opozičních vůdců. Ve vypjatých situacích bude záležet na morálních postojích davů v ulicích a ozbrojené policie. Zemi možná nasměruje také větší politický tlak ze zahraničí.

Haiti je na tom špatně, ale stále se jedná o stát, který je působištěm především pro různé rozvojové organizace. Bylo by smutné, kdyby se situace zhoršila tak, aby se toto zaměření muselo změnit na čistě humanitární.

Zdroje: Miami Herald, Jamaica observer, Praga-Haiti
Foto: Le Nouvelliste, Jean Marc Hervé Abélard