Zemětřesení připravilo o život přes 200 000 lidí a hrubě přes milion obyvatel přišlo o domov. Některé zdroje ovšem uvádí až o třetinu více obětí (300 000). Dlouhodobý devastující dopad události umocnila skutečnost, že bylo zasaženo centrum země. V hromadu trosek se proměnily i symboly haitské státnosti a kultury jako prezidentský palác, nebo katedrála v hlavním městě. Zemřelo také mnoho zahraničních pracovníků z neziskových organizací a misí. Zničeno bylo ústředí OSN. V hlavním městě byla zdemolována většina škol.
Obnova v uplynulých deseti letech byla pomalá, ale viditelná. Země se nepropadla do chaosu. Přes všechny korupční aféry a vytunelované účty bylo vidět i nové školy a mosty. Statisíce lidí si pomohly s málem, které měly. Ze stanových městeček a hektarů plechových chatrčí vznikly na periferii Port-au-Prince nové čtvrti. To vše za doprovodu dalších katastrof, z nichž nejznámějšími byly epidemie cholery v roce 2010, nebo zničení jihozápadu země hurikánem Matthew v roce 2016.
V posledních dvou letech se ale ukázala křehkost haitského
systému. Projevily se obrovské ekonomické a společenské problémy, ničivost korupce, důsledky nefungující infrastruktury, závislost na pomoci ze zahraničí i to, že haitské elity nemají pro svou zemi skutečnou vizi.Haiti se nyní nachází ve fatální spirále snižující se životní úrovně a sobeckého elitářství, které jsou motorem protivládních demonstrací spojených s opakovanou paralýzou celé země, zhoršením bezpečnostní situace a odchodem mnoha humanitárních a rozvojových organizací ze země.
Kam se bude země dál ubírat je nejisté. V každém případě je ale Haiti opět zcela nepřipraveno na jakoukoliv další přírodní katastrofu, které bývají v Karibiku celkem běžné.
aut: Roš
