O půlnoci z 9. na 10. ledna 2023 oficiálně vypršelo funkční období posledních deseti zbývajících haitských senátorů a karibská země tak zůstala bez jediného voleného vládního úředníka. Senát již sice dlouhou dobu nebyl usnášeníschopný, nicméně zánikem oficiálních funkcí senátorů zmizelo i poslední zdání demokratického řádu. Nyní neexistuje žádné ústavní zastoupení na žádné státní úrovni, což je nejnovější známka toho, že se země stala zhrouceným státem.

„Ústava, o které jsme až dosud hovořili jako o rámci politické transformace, je v podstatě jen papír, protože žádný z institucionálních prvků architektury, kterou popisuje, není v současné době zaveden,“ řekla Renata Segura z organizace International Crisis Group.

Stávající premiér Ariel Henry, který si přisvojil i ústavní funkci prezidenta (bez následné ratifikace), nebyl do svého úřadu demokraticky zvolen. Paradoxně byl jmenován posledním zvoleným prezidentem Jovenelem Moïsem několik dní před jeho zavražděním v roce 2021. Henry je občany Haiti široce považován za nelegitimního a je podezříván z vazeb na kriminální skupiny, má však mezinárodní podporu jakožto jediný oficiální zástupce země.

„Veškerou moc má nyní v rukou prozatímní premiér, který byl jmenován za velmi neregulérních okolností,“ řekla Segura. Skutečná moc vlády je však omezena chudou státní pokladnou, silnou občanskou opozicí a především působením zločineckých organizací, které ovládají rozsáhá území hlavního města.

Haitský parlament má podle ústavy 119 poslanců a 30 senátorů. Členové senátu jsou pak voleni po dvou letech v doplňujících volbách po deseti křeslech.
Poslední volby proběhly v listopadu 2016. Jednalo se o druhé kolo prezidentských voleb (ve kterém zvítězil později zavražděný Jovenel Moïse), druhé kolo parlamentních voleb (volba poslanců a třetiny senátu).

zdroj: Praga-Haiti, The Guardian, Miami Herald