V pátek 7. října schválila vláda premiéra Ariela Henryho oficiální žádost o vyslání mezinárodních ozbrojených sil na Haiti. Výzva je směřována Organizaci spojených národů a zúčastněným zemím. Situace v karibské zemi dosahuje katastrofálních rozměrů. Chudoba, brutální násilí ozbrojených gangů, vraždy, únosy, znásilňování, žhářství a absence naděje na změnu dopadají především na obyvatele hlavního města Port-au-Prince, kde nemá policie kontrolu již na dvěma třetinami území.

Celou akci doprovází kontroverze. Jednak proto, že premiér Henry je velmi nepopulární a pro velkou část obyvatel nelegitimní zástupce země. Do funkce nebyl zvolen, ale jmenován později zavražděným prezidentem Jovenelem Moïsem. Henry je také podezírán z vazeb na kriminální skupiny.

Politická opozice Henryho žádost vysvětluje tím, že chce získat zahraniční podporu pro svoji vládnoucí skupinu. Někteří aktivisté podmiňují přítomnost zahraničních sil odchodem Henryho z funkce a zavedením dočasné nepolitické vlády. Ta by měla vést zemi až do nových prezidentských a parlamentních voleb. Poslední volby proběhly na Haiti v roce 2016 a země již nemá žádné volené zástupce, s výjimkou posledních deseti senátorů, jejichž komora ovšem není usnášeníschopná.

Druhým důvodem pro rozporuplnost žádosti je skutečnost, že haitská společnost je rozdělena mezi ty, kteří vítají jakoukoliv pomoc a mezi ty, kteří zahraniční jednotky na Haiti nechtějí. Proč tomu tak je?

V letech 2004 až 2017 probíhala na Haiti ozbrojená stabilizační mise OSN s názvem MINUSTAH. Z téměř deseti tisíc příslušníků byla zhruba třetina ozbrojenců. Přítomnost „modrých přileb“ skutečně udržovala bezpečnostní stabilitu země. Velké množství Haiťanů však stále projevuje rozčarování z chování některých příslušníků mise. Byly prokázány případy sexuálních deliktů. Jednotky Minustah také (s velkou pravděpodobností) zavlekly na Haiti epidemii cholery, která připravila o život přes 10 000 lidí. Většina Haiťanů přičítá odpovědnost za mrtvé právě OSN.

Časopis Foreign Affairs citoval Samuela Madistina, občanského aktivistu z Port-au-Prince, který řekl: „Lidé jsou unášeni každý den. Policie nedokáže ochránit ani sama sebe. Ženy jsou znásilňovány na ulici. Zda je někdo pro, nebo proti zahraniční vojenské intervenci, není správná otázka. Haiti překročilo práh, kdy je to povinnost a nutnost."

A jak se k situaci na Haiti staví mezinárodní společenství?

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k ozbrojené akci, ale žádná země nespěchá s nabídkou vojáků pro tuto misi a není jisté, zda by případné vyslání pod vlajkou OSN podpořily Čína a Rusko, mající právo veta.

Zdá se, že USA mají iniciativu podpořit misi za každou cenu, i mimo rámec OSN, ale zároveň nemají zájem vysílat vlastní jednotky. Nabízí pouze silnou politickou a finanční podporu. USA s nelibostí sledují destabilizaci blízkého státu a potýkají se s náporem uprchlíků.

Zdrženlivá je i Brazílie, která zajištovala velení mise Minustah a vyslala tehdy největší kontingent (přes 2000 vojáků). Další vojáky do poslední ozbrojené mise na Haiti uvolnilo přes dvacet států, především z Jižní Ameriky a Asie (Bangladéš přes 2000, Nepál cca 1000, Srí Lanka cca 900, Jordánsko cca 700, Argentina cca 500, Chile cca 500 ad.). Nikdo z nich v současné době nemá zájem na řešení haitské krize.

zdroj: Praga-Haiti, VOA, AP